Na této stránce si můžete přečíst evangelium podle Marka. Má 16 kapitol a přečtení všech trvá kolem hodiny. Marek vše sepsal v 60. letech prvního století - asi 30 let po událostech, které popisuje. Z textu je jasné, že informace zde obsažené pocházejí od očitých svědků. Evangelium podle Marka lze rozdělit na dvě části, které odpovídají třem důležitým otázkám:
    Kapitoly 1-8: "Kým je Ježíš?"
    Kapitoly 6-16: "Proč Ježíš přišel? Jaká by měla být naše reakce?"

Během čtení je dobré se ptát sám sebe - jak to, co jsem si přečetl, vlastně odpovídá položeným otázkám.

Přejdi na:


Kapitola I

1. Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího.

2. Je psáno u proroka Izaiáše: ‚Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu.

3. Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‘

4. To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů.“

5. Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu.

6. Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel.

7. A kázal: „Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi.

8. Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým.“

9. V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a byl v Jordánu od Jana pokřtěn.

10. V tom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa rozevřená a Ducha, který jako holubice sestupuje na něj.

11. A z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“

12. A hned ho Duch vyvedl na poušť.

13. Byl na poušti čtyřicet dní a satan ho pokoušel; byl mezi dravou zvěří a andělé ho obsluhovali.

14. Když byl Jan uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium:

15. „Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu.“

16. Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři.

17. Ježíš jim řekl: „Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí.“

18. Ihned opustili sítě a šli za ním.

19. O něco dále uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana; ti byli na lodi a spravovali sítě.

20. Hned je povolal. A zanechali na lodi svého otce Zebedea s pomocníky a šli za ním.

21. Když přišli do Kafarnaum, hned v sobotu šel do synagógy a učil.

22. I žasli nad jeho učením, neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako zákoníci.

23. V jejich synagóze byl právě člověk posedlý nečistým duchem. Ten vykřikl:

24. „Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi Svatý Boží.“

25. Ale Ježíš mu pohrozil: „Umlkni a vyjdi z něho!“

26. Nečistý duch jím zalomcoval a s velikým křikem z něho vyšel.

27. Všichni užasli a jeden druhého se ptali: „Co to je? Nové učení plné moci – i nečistým duchům přikáže, a poslechnou ho.“

28. A pověst o něm se rychle roznesla všude po celé galilejské krajině.

29. Když vyšel ze synagógy, vstoupil s Jakubem a Janem do domu Šimonova a Ondřejova.

30. Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli.

31. Přistoupil, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Horečka ji opustila a ona je obsluhovala.

32. Když nastal večer a slunce zapadalo, přinášeli k němu všechny nemocné a posedlé.

33. Celé město se shromáždilo u dveří.

34. I uzdravil mnoho nemocných rozličnými neduhy a mnoho zlých duchů vyhnal. A nedovoloval zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je.

35. Časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel z domu; odešel na pusté místo a tam se modlil.

36. Šimon a jeho druhové se pustili za ním.

37. Když ho nalezli, řekli mu: „Všichni tě hledají.“

38. Řekne jim: „Pojďte jinam do okolních městeček, abych i tam kázal, neboť proto jsem vyšel.“

39. A tak šel, kázal v jejich synagógách po celé Galileji a vyháněl zlé duchy.

40. Přijde k němu malomocný a na kolenou ho prosí: „Chceš-li, můžeš mě očistit.“

41. Ježíš se slitoval, vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, buď čist.“

42. A hned se jeho malomocenství ztratilo a byl očištěn.

43. Ježíš mu pohrozil, poslal jej ihned pryč

44. a nařídil mu: „Ne abys někomu něco říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj za své očištění, co Mojžíš přikázal – jim na svědectví.“

45. On však odešel a mnoho o tom vyprávěl a rozhlašoval, takže Ježíš už nemohl veřejně vejít do města, ale zůstával venku na opuštěných místech. A chodili k němu odevšad.